Malá rybářská vesnička na jihu Kréty, sevřená mezi vápencové útesy a azurové vody Libyjského moře, v sobě nese kouzlo, které trvá napříč věky. Stačí jen pár kroků po hlavní promenádě a už na vás dýchne atmosféra svobody, která tu přetrvává už od 60. let minulého století. Tehdy totiž Matalu objevili hippies, a netrvalo dlouho, a v jeskyních vyhloubených do pískovcových skal tyčících se nad pláží linuly zvuky jejich rokenrolu, zpěvu a akustických kytar. Matala totiž byla pro hippies doslova rájem, malá vesnička, na kterou zapomněl i sám čas, v té době měla jen několik málo domků, dva obchůdky a pekárnu, kde její majitel prodával domácí jogurt a pekl chléb. Mezi nově příchozími byla i losangeleská písničkářka Joni Mitchell, která zde napsala svou slavnou píseň „Carey“. O své cestě do Mataly říká:
„V Řecku jsme s (kamarádkou) Penelope strávily první dny v Athénách. Nemyslela jsem si, že vypadám jako hippie, ale rozhodně jsem nevypadala jako Řekyně. Mé světlé vlasy mě okamžitě prozradily… Zdálo se navíc, že některé lidi – hlavně muže – skoro až pobuřují. S širokým úsměvem na tváři na mě volali: „Sheepy, sheepy, Matala, Matala.“ Ptala jsem se, co to znamená, a bylo mi řečeno, že tím je myšleno „Hippie, hippie, jeď do Mataly. Tam patří takoví, jako jsi ty.“
Je tedy zřejmé, že tehdy tradičně založení Kréťané neměli z nově příchozích vždycky tak úplně radost. Těmto dnům je však konec, dnes vás místní přivítají s otevřenou náručí a úsměvem.
Dnes už v jeskyních nikdo nespává, ale ten prapodivný koktejl atmosféry posvátna a bohémství zároveň má dodnes své jedinečné kouzlo. Celé městečko si uchovalo svůj nenucený, dnes už lehce nostalgický ráz – barevné malby na zdech i na chodnících, kavárny s ručně malovanými cedulemi a uvolněná hudba linoucí se z barů podél pobřeží vás okamžitě přenesou do zlaté éry hippie hnutí. Snad právě proto se Matala v posledních letech stala vyhledávaným cílem turistů, kteří sem míří nejen za historií a atmosférou, ale také za skvělými plážemi, výbornou krétskou kuchyní a úžasnými západy slunce, které obzor nad mořem malují neuvěřitelné odstíny oranžové a růžové.
Pokud pojedete z Heraklionu, Matala je vzdálená přibližně 70 km, což znamená něco přes hodinu jízdy autem. Cesta vede přes typické krétské vesničky a nádherné horské scenérie. Nejsnazší je samozřejmě půjčit si auto, ale využít můžete i autobus, který jezdí do Mataly z Heraklionu několikrát denně. Autobusy jsou pohodlné a cenově dostupné, ale musíte se přizpůsobit jejich jízdnímu řádu, který navíc v Řecku nemusí být úplně striktně dodržován.
Ať už se rozhodnete pro kterýkoli dopravní prostředek, až budete sjíždět serpentinami dolů k Matale, otevře se vám pohled na ikonický záliv s tyrkysovou vodou a pískovcovými útesy s vyhloubenými jeskyněmi. Pláž je široká, písečná a volně přechází ve vesničku, kde najdete kavárny, vinárny a téměř vždycky je odtud slyšet pohodová hudba. Celé místo dýchá pohodovou atmosférou – není tu žádný stres, jen zvuky hudby, vlny narážející na břeh a sem tam vůně grilovaných ryb.
Matala rozhodně není velká, ale o to víc překypuje barvami, energií a jedinečnou atmosférou. Hlavní promenáda podél pláže je lemovaná tavernami a bary, kde si můžete vychutnat čerstvé ryby nebo typický krétský salát s místním sýrem mizithra. Jedním z nejznámějších podniků je Scala, odkud je úžasný výhled na moře, nebo Hakuna Matata, který už svým názvem vyvolává uvolněnou náladu.
Když se projdete vesnicí, okamžitě si všimnete bohaté mozaiky maleb na zdech – barvami hrající psychedelické vzory, symboly míru, odkazy na slavné hippie éry a portréty Johna Lennona či Boba Marleyho. Každý rok se zde koná Matala Beach Festival, kdy se celé městečko promění v jednu velkou oslavu hudby, umění a svobodného ducha.
Za návštěvu stojí i kostel Panagia, malá jeskynní kaple ukrytá ve skále nad zátokou, odkud je dechberoucí výhled na moře. A pokud vás zajímá historie, přímo v Matale můžete objevit nejen slavné jeskyně, ale i pozůstatky římského osídlení, včetně zbytků starého přístavu, který se dnes nachází pod mořskou hladinou.